Pojednání o Otavských dortech
Otavské dorty nejsou komerční záležitostí. Jejich prostřednictvím se chci dělit o zkušenosti a potěšení při pečení dortů. Velice dobře si pamatuji na ještě stále nedávné začátky. Dostat se k řadě informací, zejména detailů, nebylo vždy jednoduché. Někdy se mi to ani nepovedlo. Proto jsem se rozhodla vám touto cestou zprostředkovat veškeré získané poznatky, byť jich zatím není mnoho.
Bylo vždy velmi příjemné, když jsem na někoho takového na netu narazila. Z hlediska pečení dortů a výroby krémů to jsou jednoznačně stránky Kousekdortu.cz. Co se týká modelace nenáročných figurek, nejraději mám návody od Gabriely Doležalové. Tyto návody jsou jednoduché, že i mě, bez výtvarného talentu, se podařilo podle nich alespoň vzdáleně se podobající figurky vymodelovat. Ale aby vás to nemátlo, podíváte-li se na Gabriely facebook Ostravské dortíky, naleznete zde především mistrovská díla, u kterých se nepřestanete kochat precizností, obtížností, dokonalostí a krásou. Při pátrání na netu nebylo možné nenarazit na velké diskusní fórum Dortománie.cz. I zde naleznete řadu zajímavostí a užitečných informací, nicméně někdy to dá pořádnou fušku.
Co se názvu stránek týče, je jasné, že chci regionálně vyjádřit jejich příslušnost. Dodnes si pamatuji na nádherné prosluněné podzimní ráno, kdy jsem jela autobusem ze Strakonic do Písku. Při pozorování sluncem ozářené krajiny jsem uvažovala o konceptu stránek a nemohla jsem pominout skutečnost, která tento malebný region nerozlučně spojuje. Je to řeka Otava. V Písku jsem byla na internátě a do Strakonic jsem se přestěhovala před mateřskou dovolenou a vždy to byla řeka Otava, u které jsem trávila nejraději a nejvíce času. V Sušici, dalším významném městě na řece Otavě, jsem byla dvakrát na Mistrovství republiky v požárním sportu a nosila vodu z řeky Otavy v právem proudu k terčům. Tehdy mě ani nenapadlo, že se kdy usadím na jejím levém břehu. Dnes se k řece nejčastěji vracím s rybářskou stoličkou a prutem a užívám si ji z trochu jiné perspektivy než doposud. Proto i Otava má na těchto stránkách vymezené místo a to nejenom pro svoji inspirativnost.
Lávka přes řeku Otavu.
Impozantní stavba, na kterou mohou být Strakoničtí právem hrdí.
Lávka je zdařile zasazena do historického koloritu strakonického hradu,
jakoby byla jeho odvěkou součástí.