Otavské dorty - s láskou a péčí

Už je to velmi dávno, kdy jsme se ve fyzice učili o polovodičích. Proto se dnes zaměřím jen na to, jak jsem tvořila dort, než abych se snažila pochopit, k čemu je polovodič užitečný:-) To s radostí přenechám odborníkům, jakým je například oslavenec.

Zadání znělo jasně. Malý čtverec s nožičkami. Když jsem vygooglila, jak takový polovodič vůbec vypadá, bylo mi jasné, že sáhnu po jedlém papíru. Nápis - název polovodiče - bych v detailu vytvořit nedokázala. Původně jsem myslela, že bych jen vystřihla písmenka, ale ani to vzhledem k charakteru loga nebylo myslitelné. Navíc, když střihnete do jedlého papíru, zjistíte, že to taková hitparáda není. Papír se třepí a zanechává v řezu viditelná poškození zasahující do obrázku.

Konečně jsem měla důvod pořídit čtvercovou formu na korpus (o průměru 24 cm).  Po čtvercové formě jsem pokukovala opravdu dlouho. Ne že bych čtverec nevyřízla z korpusu z  kulaté formy, ale zdálo se mi jednodušší a přesnější jen zmenšit čtverec již hotový. 

Těsto do této formy jsem udělala z 12 vajec a ještě mi trochu těsta zbylo. Chtěla jsem, aby byla forma úplně plná. Korpus jsem zvolila oříškový, krém vzhledem k delšímu transportu a velkému teplu máslovo-karamelový. Navíc tuto kombinaci považuji za neutrální, tj. že by neměla urazit ani tu skupinu, která má ráda čokoládové dortíky a ani tu, která stejně jako já preferuje chutě vanilkové.

Když dávám zcela plnou formu, mívám vždy trochu obavy o dopečení středu. Proto raději korpus peču prvních 20 minut na 190 stupňů a další hodinu až hodinu a půl na 150 stupňů.

Vždycky mi těsto trochu vyběhne, ale není to žádná hrůza. Přebývající vršek jednoduše seříznu a vnitřek použiji na punčovinu.  

Punčovinou vyrovnám veškeré plochy na potažení. Čím více si dáte v této fázi záležet, tím zdařilejšího celkového výsledku dosáhnete. 

Dort jsem potáhla SmartFlexem. Chtěla jsem čokolínou, ale měla jsem obavy, aby se náhodou nezačala v důsledku nízkých teplot či změn teplot rosit a nerozmočila obrázek z jedlého papíru. Neměla jsem chuť riskovat. Hmotu na potažení se mi kupodivu povedlo obarvit do stejného odstínu jako obrázek na jedlém papíru. 

Zkušenost s jedlým papírem

Pokud již nějakou dobu projíždíte stránky o dortech či cukrářské eshopy, jistě jste jste si všimli, že lze objednat tisk na jedlý papír.

Rozhodla jsem se tuto službu využít. Říkala jsem si, kolik to může asi stát? Ceník služeb se omezoval na informaci o ceně "od" a o cenovou kalkulaci jsem musela požádat.

Na cenu "od" jsem si řekla, to je dobré. Nakonec jsem byla překvapena, že i s lepidlem na jeden obrázek o velikosti A4 (pokud jej použijete pod i na vrh obrázku; stejné množství lepidla koupíte jinde za poloviční cenu) to celé vyšlo na téměř 300 Kč. A to ještě poštovné bylo zdarma. Také jsem si mohla vybrat ještě jeden obrázek "zdarma", ale pokud o něj jako já nestojíte, platíte kolik platíte. 

Další překvapení pro mě bylo, když dorazil obrázek, na kterém namísto černé barvy je šedozelená a ještě s melírem. To na mé obrazovce a ani na tisku z černobílé tiskárny vidět nebylo. Nuže, poučení pro případný další takový počin. 

Trochu jsem se děsila, jak k tomu namíchám barvu na potah, ale jak je vidět, vcelku se mi to s pomocí černé a tyrkysové barvy podařilo. Navíc stačilo opravdu jen trošku barvy. 

Dalším úskalím bylo, jak zakončit hrany obrázku, které navíc byly bílé. Bylo mi jasné, proč dortařky jedlý papír lemují. Právě proto, aby zakryly veškeré nedokonalosti.

Mě se sem lem nehodil. Naštěstí mě napadlo na bílé hrany obrázku  použit jedlý černý fix, který je jinak nepoužitelný, neboť při malování například obočí se neskutečně rozpíjí a zničí mi vždy finální vzhled obličejíku dané figurky. Ne že by zde bylo použití černého fixu optimální, ale rozhodně lepší než bílé hrany.

Nalepení papíru na potahovací hmotu i finální potření obrázku (glazurování) bylo bez potíží.

Nožičky jsem udělala opět ze SmartFlexu. No není jedna jako druhá, ale to bych na to musela mít neomezeně času a to jsem vážně neměla. 

Nakonec jsem doplnila jméno a jubileum oslavence na bok dortu. Na jméno jsem použila nový patchwork. Práce s tak malými písmenky je velmi náročná. Na tom se vždy  neskutečně zaseknu. Je jasné, že to chce cvik.